18.03.17

Holky, kolikrát za život jsme měly slabé chvilky, v nichž jsme se sebou nebyly spokojené? Cítíme se tlusté nebo naopak vychrtlé. Máme problémy se svou výškou, protože buďto nás už všechny desetileté děti přerostly, nebo naopak vyhlížíme se svou výškou jako maják mezi malými lidmi. Úzké rty nám neumožňují užívat si ty nejkrásnější odstíny rtěnek, protože se s nalíčenými rty cítíme jako idioti. Naopak velké rty líčit nechceme, jelikož je líčením ještě více zvýrazňujeme a upozorňujeme na jejich velikost. Snad každá holka - co to plácám, KAŽDÁ HOLKA - s malým obvodem hrudníku někdy stála u zrcadla v ponožkami vycpaném tričku a užívala si pohled na bujné poprsí pod tričkem. Od přírody obdařené holky naopak svá prsa schovávaly pod objemná trička, aby se vyhnuly chtivým a mlsným pohledům kluků. Zkrátka je normální, že se sebou ženy nejsou spokojené a hledají na svém těle i obličeji nedokonalosti. A zkrátka je i normální, že své nedokonalosti má každá z nás. Pravděpodobně nikdy nebudeme zcela spokojené samy se sebou. Ale to je dobře! Proč? Protože nás to stále nutí se sebou něco dělat a zlepšovat se. A teď nemluvím o vzhledu, ale o charakteru.

Zaujal mě projekt australské, původem české, blogerky, který byl nazván #ZaNormalniHolky. Cílem projektu je dnešním dívkám, slečnám a ženám dokázat, že každá jsme krásná, výjimečná, originální a jedinečná. Zároveň poukazuje na tlak médií a sociálních sítí, kde se ženy prezentují jako dokonalé. Ale jak všechny ty ženy ve stylu Kylie Jenner dospěly k ,,dokonalosti"? Tím, že ohavně zhyzdily svůj vzhled a slepě následovaly nesmyslné trendy, které ušlapávají ženské sebevědomí a víru v sebe sama. Co je to za umění nechat si (jak se u nás na východě Čech říká) "vopíchat" celý obličej a tělo chemickými sračkami? Nezdá se vám větším uměním sžít se se svými nedokonalostmi a snaha vážit si jich, protože jsou pro vás charakteristické? Mít se ráda taková, jaká jsem - v tom vidím celou podstatu ženského sebevědomí. No a co, že máte větší nos? Právě to vás od zbytku holek rozlišuje (jako třeba mě). Co na tom, že nemáte řasy sahající až nad obočí - K čemu to vlastně je? A co je špatného na faktu, že nemáte ploché břicho? Nic, nic, NIC!


Změna vizáže Kylie Jenner mě irituje. Myslím si, že pokud by ta holka nechala přírodu, aby odvedla svou práci, určitě by z ní vyrostla krásná žena. Ale ona místo toho vlivem své dementní rodiny zvolila cestu plastik. Dá se říct, že je v tom nevinně, protože jen následuje svou rodinu. Každopádně to vypovídá o tom, že má v hlavě s prominutím nasráno... Základní pravidla takového typu ženy: 1. dobrý den, kozy ven; 2. pravidelně strkat pusu do vosího hnízda, aby rty byly plnější; za 3. nalepit si třímetrové umělé řasy, protože to tak dělá její ségra Kim; za 4. vycpat si zadek; za 5. tvářit se rádoby sexy; 6. PŘEDEVŠÍM NEBÝT PŘIROZENÁ, PROTOŽE PŘIROZENOST ŠKODÍ!!!


Při psaní tohoto článku jsem narazila i na Brookelle Mckenzie, o které jsem už dlouho neslyšela. V mých pubertálních letech jsem ji obdivovala. Navštěvovala jsem kadeřnici držíc v ruce fotografie Brookelle a žádajíc o stejný scene sestřih (teď se mi to zdá dost ujeté :D!). A co se z ní postupem času stalo? Nechala se rozválcovat silným vlivem médií a nesmyslnou vizí o ideálu ženy dnešní doby. Proto teď všude vystavuje svůj duckface, při němž má (dle jejího uvažování) být sexy, avšak na mě působí jako člověk trpící demencí, který neumí do pěti počítat...

A jak je tahle tematika vidět na mně? Působím sice vyhuble, avšak skutečnost je jiná. Od svých 15 let se sportu prakticky nevěnuju. Občas (fakt jenom občas) si jdu zaběhat, když mám náladu a především když si chci vyčistit hlavu. Proto není divu, že mi za těch 7 let vyrostlo bříško, tváře se zakulatily a zadek spadl skoro až ke kolenům (haha!). Jako puberťačku mě to dost trápilo. Obzvlášť když jsem se setkávala s jinými blogerkami v Praze a ony vystavovaly své vysportované a dokonalé postavy. Já se místo toho krčila v rohu a zakrývala si břicho... A teď? Je mi to jedno. Už jsem se vykašlala na hraní si na #fitnessgirl, které je teď taky hrozným trendem sociálních sítí a všechny holky se bezhlavě ženou do cvičení, jsou ohromné fitnessky, a vzápětí přidají fotku velkého mastného burgeru, který snědly za odměnu. Logika, logika... Já na tohle kašlu. Snažím se mít ráda i s tím, že mám strie na bocích, které mi zůstaly po rychlém tvarování boků, s větším nosem, který jsem zdědila po tátovi, s křivými a kostnatými nohami, se špeky v oblasti břicha, s narůstající dvojitou bradou. A je mi to fuk! Vím, že umím jisté věci a dokážu odvést určitou práci, za níž jsou lidé schopni mě ocenit. Zkrátka je pro mě charakter a dovednosti mnohem důležitější než vzhled. A pokud máte po svém boku někoho, kdo vaše nedokonalosti jako nedokonalosti nevidí, naopak je vyzdvihuje, buďte mu vděční. Pomáhá vám formovat představy o vás samotných. Já za to vděčím Martinovi, který mě při probuzení pohladí na břichu a řekne: ,,Já mám tak rád ten tvůj pupíček. Vůbec by se mi nelíbilo, kdybys měla ploché břicho." :)))))))

Holky, mějte oči dokořán a hledejte za tím dnešním ideálem krásy něco víc. Vždyť dnešní ideál krásy je záležitostí plastik bez náznaku přirozenosti. Internet obecně nás hodně mate a zahrává si s námi. Kolikrát stačí se na fotku jen dobře postavit, zatáhnout břicho, vyprsit se a hned je na světě úplně jiné vaše JÁ. Je to manipulace, která spoustě holkám hodně ubližuje a sráží je k zemi, byť se to mnohým může zdát jako nesmysl.

Já celý život kopu za přirozenost. Kdo je v mém týmu? Snažím se vždy jen podtrhnout svou přirozenost. Je normální chtít vypadat dobře a upravovat se. Na tom není nic špatného. A nechci tímto článkem říct, že bychom měly chodit zcela nenalíčené a neupravené, nestarat se o sebe. O tom to vůbec není. Je to o charakteru.

Pokud i vy máte rády přirozenost a kopete za tým normálních holek bez duckfaců, vystrčených prsou, umělých vizáží, určitě mrkněte na projekt #ZaNormalniHolky. Najdete ho na Instagramu jako @zanormalniholky. Zároveň můžete projekt podpořit přidáním zmíněného hashtagu ke své fotce. Já se rozhodla tento projekt podpořit a aspoň se o něm touto formou zmínit, protože se mi zdá naprosto geniální! Chtěla bych tomuto tématu věnovat ještě jeden článek, ve kterém bych zmínila ženy a dívky, které mě inspirují a které pokládám za normální.
ZA NORMÁLNÍ HOLKY
3/18/2017

ZA NORMÁLNÍ HOLKY

12.03.17

Mám tu nějaké fanoušky The Vampire Diaries? Pokud ano, ráda bych se o jejich konci trochu rozepsala, ale pozor, ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY. Pokud ne, vykašlete se na čtení mých blábolů. Včera jsem zhlédla poslední dva díly tohoto upířího seriálu. Dokonce jsem byla tolik napjatá, jak celý seriál skončí, že jsem si finální epizodu pustila bez titulků (angličtina není moje silná stránka, tudíž vám musí být jasné, jak jsem se na konec těšila, když jsem se rozhodla přelouskat to i bez českých titulků). Abych řekla pravdu, konec mě hodně dojal. Opravdu hodně. A zanechal ve mně spoustu pocitů. Na tomto seriálu jsem v podstatě vyrůstala - vždyť byl natáčen po dobu 8 let. Moje pocity jsou rozporuplné. Na jednu stranu jsem nesmírně vděčná za konec, protože seriál se řítil do pekel (vzhledem k tematice poslední sérii tohle označení sedí jak p*del na hrnec). Zhruba od páté série mě seriál začal nudit. Ale nedokázala jsem přestat jej sledovat, jelikož moje zvědavost (jak seriál skončí, nebo jak jej producenti ještě více dojebou) mi to nedovolovala. A bum, konec je tu. Najednou mě to trochu mrzí. Byl to seriál, na kterém jsem opravdu vyrostla. Ale dost nostalgie, o tom psát nechci. Zajímá mě, jak na vás zapůsobila finální epizoda a uzavření všech příběhů, které byly součástí osmiletého seriálu. Za mě jedno jediné slovo - zklamání. Nejenže producenti konec uspěchali - nacpat do jedné epizody o 40 minutách konec všeho je prostě nesmysl, ale zároveň nejsem spokojená s žádným ukončením života ani jedné jediné postavy. Stefan - po celou dobu jsem mu fandila (po tom, co jsem poznala Martina, mu fandím ještě víc, protože mi ho v jistých věcech připomíná) a jeho konec mě mrzí ze všech nejvíc. Jeho oběť je podle mě nesmyslná, protože není jediný, kdo má na svém triku nespočet hříchů. Damon rozhodně nebyl o nic svatější. Stefanovu smrt vidím jako nesmyslnou a zbytečnou. S tím souvisí smrt Enza - do prčic, viděli jsme tolik zmrtvýchvstání, tak proč nemohli vrátit zrovna takového borce?! Damon - člověk? Jako vážně? Podle mě naprostý nesmysl. Bonnie - má nejoblíbenější postava seriálu, protože byla věrná svým přátelům a vždy ,,zachránila den", jak bylo v TVD často řečeno. Pokud si ona nezaslouží šťastný konec, tak už nevím kdo. A šťastný konec v cestování po světě rozhodně nevidím. Ztráta Enza pro postavu Bonnie byla ta největší blbost, protože právě Bonnie měla být šťastná. Caroline - zdá se mi to, nebo Stefanovu smrt vzala poměrně v klídku? Její přístup mě vážně zamrzel. Stejně jako mě zamrzel konec jejich manželství, které v jednom dni začalo a zároveň skončilo... A Elena? Ta holka mě rozčilovala už asi od třetí sérii, protože se z ní všichni mohli zbláznit. Rozumím tomu, že byla v podstatě hlavní postavou, ale producenti ji dle mého názoru přetvářeli v osinu v zadku... Tudíž mě její probuzení na konci a následné radosti z jejího návratu doslova hýbaly žlučí. Pro mě přijatelnější konec by byl takový, v němž by si Enzo vzal lék, prožil krásný život s Bonnie, která si to KRUCI zaslouží!!!, Elena by se setkala s Damonem až po smrti Bonnie, Stefan a Caroline by společně s Ricem zvelebovali školu. Podle mě nebyla smrt hlavní postavy nutná. Vím, že se v poslední sérii řešila otázka vykoupení, ale pokud se dokázal Damon vykoupit životem s Elenou, dokázal by se i Stefan vykoupit soužitím s hodnou Caroline. A neříkejte mi, že tomu tak není! :D Můpj celkový pohled na seriál - postupně šel do kopru, až jej producenti maximálně dojebali...

kabát - Bershka | svetr - Zoot | kalhoty - Wayfarer | boty - Reebok | kabelka - Oriflame





KONEC THE VAMPIRE DIARIES - JSTE SPOKOJENÍ, NEBO ZKLAMANÍ?
3/12/2017

KONEC THE VAMPIRE DIARIES - JSTE SPOKOJENÍ, NEBO ZKLAMANÍ?

07.03.17

Kytka sem, kytka tam. Jaro opravdu klepe na dveře, protože sociální sítě už začínají být zahlcovány fotkami květin. Jakmile registruju podobné fotky stejných věcí, většinou mě postupem času začnou lézt na nervy (v drtivé většiny případů se jedná o spolupráce blogerek se stejnou značkou, která je padlá na hlavu a rozesílá své boží snad všem blogerkám po celém světě...). Ale u kytiček tomu tak není. Na kytičky bych se mohla dívat pořád - na nejrůznějších místech, z nejrůznějších úhlů a nejrůznějších barev a velikostí. Takže tadá, v dnešním článku ZE ŽIVOTA KNÍRKU najdete mimo jiné i několik kytiček :).

pouzdro na notebook - Wayfarer | košile - New Yorker

podtácek - Nanu Nana | hodinky - Casio | vůně - Oriflame | povlečení - Jysk

mikina - Wayfarer | kalhoty - Mango // Answear | kšiltovka - H&M | boty - Reebok


,,Nemám moc ráda ty citáty o úsměvu - že nic nestojí, že je to to nejkrásnější, co člověku můžeme dát. Ale nevypadá to pořád líp než ty rádoby sexy duckfaces? Zajímalo by mě, proč se tolik holek na fotkách tváří, jako by právě olizovaly citrón, nebo jako by neuměly ani do pěti počítat... Nebo styl "dobrý den, kozy ven" anebo vyšpulené zadky... Vážně to nechápu. Bojuju za úsměv a za normální holky!!! #zanormalniholky"

světelný box - Butlers | světelný řetěz - Pepco 

boty - Nike | svetr - Zoot


pytel na záda - Xiss

kabelka - Oriflame


noční nádhera v Praze u Kyvadla

naše oblíbená společná činnost :))))


hodinky - Koupím hodinky | vůně - Yves Rocher | krém, náramek - Oriflame | prsteny - Elizabeth's Creation

ZE ŽIVOTA KNÍRKU
3/07/2017

ZE ŽIVOTA KNÍRKU

04.03.17

Cítíte jaro ve vzduchu? Já rozhodně ano. Každý sluneční paprsek mě hřeje na duši. Zimy a chladu už mám plné brýle... Snažím se navodit doma jarní atmosféru tulipánky všech možných barev. Kromě toho existuje i kosmetika, která mi jaro připomíná (jak se dozvíte v dnešním článku). Vůně jara, teplejší a příjemnější počasí a rozkvétající stromy - přesně na to se těším. Uzavřeme tedy měsíc únor a s otevřenou náručí přivítáme březen. Jaro už máme na dosah!


Sprcháč s jednorožcem už oblétl celý svět. Myslím, že to byl první sprcháč z této super roztomilé kolekce od Baley. Bohužel jsem ho nesehnala (možná jsem slepá a věřím tomu, že jsem stála přímo u něj a prostě ho neviděla!), a tak jsem sáhla po jiném - po vůni marshmallow. Nebudu se tajit tím, jak mi je vůně sympatická. Při koupeli na sebe liju nesmyslně ohromné množství. A taky mám občas chuť sprcháč sníst :))).


Já a boj s obočím, to je nekonečná storka. Opravdu s ním dost bojuju, především co se líčení týče. Naštěstí mi pomáhá ségra, která je v líčení už opravdu profík. Bojuju s tím z jednoho důvodu - nedaří se mi sehnat vhodný štětec, s nímž by se mi obočí malovalo perfektně. Při jednom z pobytů v Praze jsem si potřebovala narychlo koupit štětec pro úpravu obočí, abych jej měla v záloze v Martinově bytě a nemusela pořád tahat líčení z domova. A v YR jsem našla ten perfektní. Na obalu bylo psáno "zkosený štětec na stíny", ale já jej používám na obočí, a musím říct, že fakt bomba.


Nedokázala jsem si představit, jak bude vypadat toner na gelové a vodní bázi (dohromady). Pořád jsem nemohla domyslet, zdali se pleťová voda vstřebá do pleti, či ji budu muset smývat, abych nebyla upatlaná od gelu. Žasla jsem po první aplikaci. Toner má sice gelový vzhled, ale na pleť působí jako voda. A nejenže moc příjemně voní, ale zároveň je jemňoučký a pleť krásně vyčistí. Husté krémové odličovací mléko čistí make up a nečistoty. Ohledně čistění je super a co se týče finálních pocitů - vyhlazuje a zjemňuje. Kombinace těchto dvou produktů je pro mě velmi příjemná.


RITA ORA KOLEKCE RIMMEL LONDON
Pudr Stay Matte jsem zbožňovala už dávno. Spolupráce Rimmelu s Ritou Orou mě oslovila, a tak jsem se k němu opět vrátila. Je to pro mě jeden z nejlepší pudrů, protože opravdu "stay matte". Parádní výdrž, parádní odstínky a parádní zmatnění. Řasenka Extra Super Lash se mi zdá fajn na dny, kdy se chci líčit opravdu minimálně a co nejvíc přirozeně. Není totiž výrazně černá, neslepuje a řasy krásně pročeše, takže získávám jemně zvýrazněné řasy, které perfektní drží natočené, protože řasenka není přehnaně ,,mokrá". A lak na nehty v odstínu My gray 807 je prostě boží!


O přírodní kosmetice značky Yope jsem se zmínila v článku TIPY OD KNÍRKU. Víc jsem tenhle nádherný produkt nekomentovala, protože jsem si chtěla všechny své komentáře nechat pro dnešní článek. Musím začít designem, který mě u této značky maximálně baví. V koupelně dělá opravdovou parádu! Vůně skořice a vanilky je slaďoučká a lahodná, tudíž přesně pro mě. Mýdlo je navíc k pokožce velmi jemné a nádherně ji hydratuje. Vanilka má protizánětlivé, zjemňující a omlazující účinky, a skořice bojuje proti volným radikálům a brání růstu baterií na kůži. Je vhodné i pro citlivou pleť, pro děti i pro vegany. Značka Yope je navíc výjimečná přírodním složením - 92%. 


Jak voní jaro? TAKHLE! Přesně tak jsem reagovala, když jsem ucítila vůni toaletní vody Delicate Cherry Blossom. Přičichnutí k vůni ve mně vzbuzuje jarní pocity. Vůně je poměrně silná, a tak stačí použít ji minimálně. I to malé množství dokáže navodit tak příjemné pocity - při prvním přičichnutí jsem se ocitla v rozkvetlém sadu. Kombinace sladkých mandlí, třešňových květů a cedrového dřeva je úúúúúúžasná. 


MICELÁRNÍ VODY LA ROCHE-POSAY
Menší micelárky pro citlivou, mastnou a reaktivní pleť beru s sebou na cesty. Nabízejí čištění i odlíčení pleti. Micelárku pro citlivou pleť je vhodné použít po hektickém dni, kdy vám na jeho konci přinese nádhernou úlevu a zklidnění. Voda se zaměřením na mastnou pleť si s kožním mazem poradí raz dva. A pravidelné používání je v tomto případě opravdu k užitku ještě víc, než byste si mohli myslet. Micelárka pro reaktivní, velmi citlivý typ pleti působí proti pnutí a začervenání - taky super!

                 Co jste si tentokrát zamilovali vy? :)                 

KOSMETICKÁ ZLATÍČKA MĚSÍCE ÚNORA
3/04/2017

KOSMETICKÁ ZLATÍČKA MĚSÍCE ÚNORA